{A}{FG14}{C FF640100}Moore John \ 
{FC12}{C FF707070}(1761 - 1809) \ 
{A}{C FF100801}Narozen roku 1761; po kole hodn cestoval po Evrop. Vojenskou kariru zahjil v roce 1776 a pomrn rychle se vyvihl do hodnosti podplukovnka. V polovin 80. let 18. stolet bojoval v severn Africe a roku 1788 se vrtil do hlavnho msta jako velitel praporu. V roce 1790 se stal plukovnkem; brzy pot mu byl sven dozor nad Gibraltarem a pozdji Toulonem. Moore si zskal dobr jmno a v roce 1794 se dostal na Korsiku jako pobonk generla Stuarta. Do roka z nj byl brigdn generl. Z Korsiky pak odeel velet zpadoindickm kolonim. Od roku 1796 do roku 1798 byl guvernrem ostrova Svat Lucie a po poven na generlmajora se vrtil do Evropy. Jako brigdn generl se pak Moore astnil roku 1799 bitev v Holandsku, v roce 1800 stl v ele divize pi italskm taen. V tom samm roce vyplul do Egypta, kde pevzal velen nad zlonmi jednotkami - jeho vojci brzy obsadili Abukir, Alexandrii a Khiru. Mezi svmi vrstevnky byl po cel Evrop znmm odbornkem na bojov vcvik velkch formac - po sto letech od sv smrti se stal "otcem modern britsk pchoty". Povst tohoto mue ho proslavila jako vbornho vojenskho velitele, ale po poven na generlporuka v roce 1805 neuspl pi snaze stanout v ele jednotek v Indii, protoe mu v tom zabrnili jeho odprci ve vld. V roce 1808 vedl expedin sbor do Portugalska, ale nepodailo se mu doshnout dnho vznamnjho vtzstv: na potku roku 1809 byly jeho jednotky rozdrceny u La Corunna; a tam Moore tak zemel.
